Jak poznáš přítele u Ptáčků

Tento týden jsme začali veršovanou pohádkou „O Palečkovi a jeho kamarádech“. Tam jsme zjištovali, kdo je to vlastně kamarád? Jak jsme poznali, že to jsou kamarádi? Učili jsme se je všechny pojmenovat a pěkně jsme si svoje prstíky i rozcvičili. Zkusili jsme i my být kamarádi a unést společně jednu šišku – což byl někdo z nás. Museli jsme věřit, jeden druhému, že kamaráda zvedneme a nepustíme. To se dětem velmi líbilo, ale zjistili jsme, že ne všichni mají takovou odvahu být šiškou. Ale ujistili jsme se, že i to je vpořádku a je dobře, že umíme říci ne. Když jsme se dál bavili  o tom, jak poznám, že je někdo můj kamarád, zjistili jsme, že kamarádi spolu dělají hodně věcí. Zkusili jsme si tedy ve dvojicích pomocí jedné fixi a na jeden papír obkreslit vzájemně ruku. Pro některé děti to byl oříšek – hlavně nechtěly pochopit, proč mají jen jednu fixu a jeden papír. Naším tématem je spolupráce a tak jsme jí okusili a nebylo to jednoduchá. Naše ruce umí pomáhat a tak jsme vytvořili společnou práci „Tolik rukou máme, rádi pomáháme“. Děti se také naučily básničku o kamarádovi a vyzkoušely si zda poznají svého kamaráda poslepu. Ve čtvrtek už jsme se s dětmi připravovaly na výlet do Planetária, a tak děti pomocí tyčí ve dvojicích kolovali s planetami okolo sluníčka. Nebylo to vždy jednoduché, ale děti vymýšlely společně různé možnosti. Závěr týdne tedy patřil výletu do teplického planetária, kde jim Rákosníček pomocí pohádky ukázal vesmírný svět.

Sdílejte