Být jiný je dar u Ptáčků

Měsíc duben máme zasvěcen ctnosti jménem jedinečnost. Zahájili jsme tématem týdne „Být jiný je dar.“ Jaro, které kolem nás ukazuje svou sílu je jedinečností protkáno, ale my jsme začali nejprve u sebe. S děti jsme si hodně povídaly o tom, jak se navzájem lišíme. V čem je kdo jiný, nejprve vizuálně – kde jsme zjistili, že když jsou někteří z nás dvojčata, tak vizuální rozlišení je o hodně těžší než u ostatních dětí. Přesto jsme našli spousty rozdílů i u dvojčat. Děti moc bavilo si vzájemně porovnávat ruce, prohlížet si oči svých kamarádů a zjistili jsme, že nikdo z nás nemá stejné oči ani ruce. Prostě každý jsme jiný. Přemýšleli jsme o tom, kam by to vedlo, kdybychom se od sebe nelišili. To by nás to na tom světě asi moc nebavilo, kdyby bylo vše stejné. Děti také moc bavila hra „Vyměmí se ten kdo…. “ a díky ní zjistily, že něco máme společné a něco úplně různé. V tomto týdnu se děti také seznámily s novým hrdinou a to s Malým princem. I při čtení z této knihy,  jsme vedli debaty o jedinečnosti, když pilot měl nakreslit beránka. Zjistili jsme, že každý znás si ve své hlavě představí právě jen toho svého beránka a tak je lepší ho nakreslit v krabici, abych uvnitř mohl mít právě toho svého. Malý princ vyprávěl o své malé planetě, ze které přišel. A tak jsme si zahrály na Baobaby a jejich semínka, které musí Malý princ každé ráno vytrhávat. Malého prince jsme si i společně vyrobili. Hledali jsme vhodného kandidáta, koho bychom mohli místo malého prince obkrestil. Toho nejmenšího z nás. Nakonec to byl Matyášek. Však vrcholem našeho týdna byla kresba svého autoportrétu s tím, že se děti zamýšlely na tím, v čem že jsou jedinečný právě oni sami. Vznikla nám unikátní galerie obrázků s popisky svých jedinečností. Tak jak se vidí děti samotné.