Beru věci tak, jak je život přináší – 2. zářijový týden u Motýlků

Když už jsme se minulý týden pěkně seznámili a někdo už stihl navázat i nová kamarádství, blíže jsme poznali prostředí školky i její okolí, ověřili jsme si, proč je dobré vracet hračky, nebo pomůcky na svá místa, abychom je mohli snadno kdykoli zase najít, pustili jsme se do našeho prvního velkého společného tvoření. A nebylo to dílo ledajaké – měli jsme za úkol vyrobit, nakreslit, namalovat, či jakkoliv jinak zhotovit sami sebe. Jak mnozí z nás ví, to je úkol opravdu nelehký. Ale protože jsme Motýlci šikovní, zvládli jsme ho levou zadní a vypadali jsme, že nás takové plnění úkolu mooooc baví a dali jsme si moc záležet. Objevili jsme tím svou soběstačnost a tvořivost a měli z toho poznání ohromnou radost. A ač nás k našim nápadům venku příliš nepodporovalo počasí, myšlenky a šikovnost nám vítr ani déšť rozhodně neodfoukly a k tomu jsme se krásně prošli, nasbírali přírodniny a vyšlápli si až k oblíbenému blízkému hradu Střekov, kde se cítíme a chováme jako hradní páni a paní. 🙂 Samozřejmostí bylo také sáhodlouhé povídání a rozebírání ledačeho, protože nás přemýšlet a mluvit o všem možném zkrátka baví. V neposlední řadě jsme se hodně zlepšili i v přihlašování na aktivity na naši tabuli a zkusili jsme také pochopit, co znamená a jak zvládnout různé věci a situace, které nám život nabídne a proč se tak děje a i to jsme pochopili každý po svém, však se není čemu divit, každý jsme osobnost jak se patří a jako takové každý z nás může prožívat i zdánlivě stejnou věc naprosto jinak, a to právě platí i co se vnímání sebe sama týče. A my jsme za to rádi, máme se rádi a hrdě se bereme takoví, jací jsme. :))