Kdy mám pevnou půdu pod nohama? Týden Motýlků a Ptáčků

Týden začal netradičně. Část dětí natěšeně odjela na lyžařský výcvik a zbylá část se mohla těšit na společně strávený týden. A aby nám to nebylo líto, pondělní ráno nám přineslo sníh a když se během dopoledne oteplilo, vyrazili jsme ven dříve a náležitě si sníh užili. V úterý sníh zcela zmizel a my jsme se rozhodli, že si ho vyrobíme. Zahráli jsme si parádní koulovačku a projeli se na lyžích. V tu dobu jsme ještě měli pevnou půdu pod nohama. Jak jsme si však později přečetli, ne vždy tomu tak může být, bruslařka Anička to poznala na vlastní kůži. Probrali jsme na koho se můžeme spolehnout, když půdu pod nohama ztratíme a zahráli si divadlo –  Volání 155. Ve středu jsme vzali do rukou štětce a zamrzlý rybník si vymaloval, o pár chvil později už se na něm bruslilo, děti to moc bavilo. Během týdne se nám počasí trochu zkazilo, tak jsme vyrazili jen na procházku k Labi a dobře jsme udělali, měli jsme možnost prohlédnout si projíždějící, jak řekli děti, obrovitánskou loď. Zamávali jsme kapitánovi a on nám pozdrav vrátil. Trochu nás tlačil čas a tak jsme nestačili dojít k labutím, rozhodli jsme se, že rohlíky pošleme labutím po řece, jaké bylo překvapení, když se k nám slétlo hejno racků a rohlíky z vody vyzobávaly. V dalších dnech děti postavily krásné sněhuláky, pracovaly ve skupině a šlo jim to moc dobře. Byl to fajn týden.

Bohužel nás v tomto týdnu trochu zlobila technika, tak jen pár fotek k nahlédnutí.