Zdravý týden u Motýlků

V předposlední týdnu Sebeúcty, jsme se s Motýlky zajímali především o naše tělo. Pokud se totiž máme učit o sebeúctě, je důležité si říct, že k ní patří také péče o své tělo a své zdraví. A tak jsme si v pondělí s dětmi povídali o tom, jak vlastně vypadá zdravý člověk a jak vypadá ten nemocný a co vše se přitom děje. Zprvu to bylo těžké, ale obrázky dětem pomohly. Všichni se pak rozpovídali o svých nemocech, až nám to zabralo skoro celé dopoledne. No naštěstí přišel Rarášek a ukázal nám, jak o sebe pečovat. Povídal dětem, jak jí hodně zeleniny a ovoce, že chodí na tzv.zdravotní procházky se školkou, jak rád sportuje, ale že ani to bohužel někdy nestačí a skočí na něj bacily. A víte, jak bacit bacila? To je náramně těžká věc, ale Mach s Šebestovou a psem Jonatánem to měli zmáknuté. Jejich kouzelné sluchátko pomohlo k tomu, aby s bacily v Kropáčkově krku zatočili. Škoda, že to tak nefunguje i mimo pohádky, ale protože ne všechny děti znaly Kropáčkovu angínu, tak jsme se na ní společně podívali. A abychom jen neseděli, nakonec se děti dočkaly i slibované hry, kde se proměnil někdo v bacila, někdo v pacienta a někdo v doktora. Tahle hra děti moc bavila, ale my před sebou měli ještě spousty práce. V dalším dnech nás čekala písnička, kde nám Mach s Šebestovou zpívají o tom, jak  můžeme s bacily zatočit my a to v podobě zdravé zeleniny, kterou bychom měli pravidelně jíst. Bylo jí tam ale opravdu hodně, a tak nám Rarášek tu zeleninu přinesl znova a nechal nám ji položenou tak, jak se o ní v písničce zpívalo. Děti mezi tím pracovaly i na svých zubech. Měly se rozhodovat, jaké jídlo je pro jejich zoubky zdravé a které jim až tak neprospívá. To jídlo si poté vybraly, vystřihly a nalepily do správného zubu. Vytvořily také naší zdravou Máňu a nemocného Čendu, na kterém skáče spousta bacilů a dokonce má zkažené zuby. Ke konci týdne jsme si ale ještě zahráli pár her, kde se děti staly na chvilku buď ovocnými stromy, nebo sklízely brambory v podobě gumových míčků. A na závěr, protože né všichni té zelenině tak holdujeme a občas ani nevíme, jak to vlastně chutná, jsme si udělali společnou ochutnávku toho, o čem jsme celou dobu s tím Machem a Šebestovou zpívali. Některé děti se opravdu chvilku tvářily, že jedí hlínu, no ale překvapení nakonec bylo, že až na jeden talíř se jinak vše snědlo. Bohužel, pórek  z písničky nikomu opravdu nezachutnal 🙂