Jaké je mé svědomí? – Motýlci

Jaké je mé svědomí? Tak s tímto „heslem“ jsme se prali celý uběhlý týden. Protože už děti věděly význam spojení čestný člověk, mohli jsme společně přistoupit k vlastním činům a jejich následkům. Děti správně pochopily, že otázkami mířím na odměnu a trest, když někdo něco provede. Ale co ony? Mají povědomí o tom, co občas provedou? Tíží je jejich vlastní svědomí tak, aby se z toho třeba poučily? Bohužel odpověď na otázku, co je to svědomí, ještě neznaly. A tak jsme vymýšleli různé situace, kdy se někdo nechal inspirovat vlastními zkušenostmi, aby i ostatní děti pochopily význam tohoto slova. Po úspěšném zdolání překážky nastoupila další výzva. Už dávno víme, že pokud někomu ublížíme, musíme se omluvit. Je občas třeba se tzv.vcítit do druhého, mít určitou míru empatie, které se děti stále učí.  A tak jsem je seznámila s příslovím – Oči jsou oknem do duše. Povídali jsme si o tom, jak na nás působí druzí, jestli třeba mile nebo zle? A co strach nebo radost? Můžeme i to z druhých vypozorovat? Děti tedy malovaly oči, do kterých znázornily své obavy i radosti. Třeba nám to pomůže v dalším poznání. Společně jsme se také učili vnímat rytmus hudby, souhru pohybů těla, zahráli si na zloděje a také nás navštívilo divadlo Šikula 🙂