Pracovní týden u Motýlků

S Motýlky máme za sebou velmi pilný a pracovitý týden. S tématem „Až budu velký“ si mohly děti vyzkoušet 4 povolání, která nejsou možná až tak populární, jako například hasiči, policie a doktoři, ale jsou stejně důležitá, neboť všichni nemůžou dělat totéž. Kdo by nám pak upekl ty dobroučké dortíky v cukrárnách, kam tam rádi chodíme? Kdo by nám ušil to šik oblečení, s kterým se tak rádi chlubíme? Kdo by se staral o naši zahrádku, kde si tak rádi hrajeme? A kdo by nafotil tolik spoustu zajímavých míst, které si tak rádi prohlížíme nebo naše vzpomínky zrovna z naší školky, na které tak rádi pak vzpomínáme? Tak stejně jako včelka v úlu má své místo a povolání, tak i my si jednou najdeme to své. A jaké bude? To je jen a jen na nás… A začalo se hned  v úterý, protože v pondělí jsme měli spoustu práce s naučením písničky o lenochovi a jak by to dopadlo, kdyby byl každý tak líný jako on. Občas děti měly dokonce i publikum, neboť se na nás přišly podívat nové děti s rodiči, které k nám možná budou od září chodit. Děti si tedy hned v úterý vyzkoušely práci švadlenky/krejčího, kde si vyzkoušely nastříhat a poté nalepit látku svému modelovi či modelce. Zahrály si ale také pohybovou hru s říkankou Šiju šiju košilku, která se jim moc líbila. Další den ve středu jsme se společně proměnili v cukráře. Děti měly za úkol z různě barevných kusů modelíny vykouzlit buď dort nebo nějaký zajímavý koláček. Na výstavě si pak můžete všimnout, že někteří mají dokonce i svíčky. V cukrařině byly děti opravdu ve svém živlu, i ty nejmenší zvládly úžasné kousky a nechybí nám ani palačinka s marmeládou. Čtvrtek byl poněkud hlučnější a špinavější, protože nyní jsme byli zahradníci. Začalo se písní Rozvíjej se poupátko s drumbenny, kde jsme se snažili oživit různě zvadlé kytičky a přírodniny, které si děti den předem venku na vycházce nasbíraly. Bohužel se kytičky neprobudily zpět k životu, a tak je děti, vždy ve dvojici mladší-starší, zasazovaly do malých květináčů s hlínou. To bylo panečku nepořádku, paní uklízečka měla trošku mdloby, ale vše jsme si poctivě uklidily a nezbylo po nás ani smítko. Pátek už byl klidnější. V závěru týdne děti správně uhádly, že budou fotografové. Každý měl za úkol vyfotit jednu oblíbenou hračku nebo činnost a svého kamaráda. Ostatní si mezi tím vymalovaly omalovánku toho povolání, které se jim líbilo nejvíce. A víte, co to vyhrálo? Kdo si myslí, že cukrář, tak si myslí správně 🙂 A jak se to dětem povedlo, to zjistíte v naší galerii na společné chodbě. Tak jsme se rozloučili s pilností a naopak vítáme novou ctnost zvanou HRAVOST.