Jaké je Tvé svědomí u Ptáčků

  • 0 komentářů

Tento týden jsme měli malinko černobílý. Ale nám to vůbec nevadilo. Bavili jsme se totiž o našem svědomí. Zjišťovali jsme, co to vlastně je. Kde ho máme a co takové svědomí vlastně dělá. Narazili jsme na úsloví „Ty máš černé svědomí“ a nebo naopak „Máš čisté svědomí“ a tak jsme si to spojily s dvěma barvami – černá a bílá. Děti skládaly rozstříhané černobílé čtverce. Taky si zkusily přebarvit bílou čtvrtku na černou a tu zas nazpět nabarvit na bílou. To nebyl vůbec lehký úkol. Stejně jako když se nám ozve černé svědomí. Jak z něj zase udělat to čisté bílé? Děti ale přicházely na spousty možností, jak to napravit, i když si uvědomily, že je k tomu potřeba trocha odvahy. Výtvarně jsme tedy ještě do nánosu bílé barvy vyrývali lidi, kteří mají čisté svědomí. Je to zvláštní, ale všichni ti lidé se usmívali a to je dobře. Hrály jsme si také s zvukovou stránkou a děti přemýšlely, jak by se dalo takové černé svědomí zahrát na klavír. Když vyslechly ukázky, hned poznaly, že hluboké tóny nás tíží podobně, jako černé svědomí. Potom podle toho, jaká hrála muzika, stavěly z gumových ježků černé a nebo čisté svědomí – tedy plný a nebo prázdný kruh. Po týdenním  povídání už děti vědí, že svědomí máme v hlavě, že nás někdy postrčí k tomu, abychom něco udělali (to opravdu cituji děti). Taky ví, že černé svědomí mě tíží, když udělám něco nedobrého a nenapravím to. Takže ale už vím, kudy vede cesta od černého svědomí k tomu čistému a to najít odvahu přiznat se a věc napravit. Tak končí náš černobílý týden čestně a s čistým svědomím.

Sdílejte

About the Author: Martina Štolbová
My důvěřujeme Vám, Vy důvěřujete nám. Jsme tu pro Vás a šťastné dítě je v rukou nás všech. Jediná správná cesta je cesta spolupráce, vzájemné důvěry, otevřenosti a přátelství.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.