Není čarodějnice, jako čarodějnice, aneb každý jsme z jiného těsta – Motýlci

  • 0 komentářů

Poslední dubnový týden jsme u Motýlků završili uvědomováním si své jedinečnosti, jak je krásné být každý svá vlastní osobnost, mít své vlastní já, znát hodnotu sebe sama. Na první pohled si být podobný – mít například hnědé oči, kulatý obličej, umět zacházet s nůžkami, ale zjistili jsme, že je naprosto v pořádku, že co se na první pohled jeví stejně, již na ten druhý pohled může být pro druhého úplně jiný. Každý máme jiné představy, sny, fantazie, i jedno tvoření každý uděláme jinak, i když můžeme být podobně zaměření – třeba na manuální zručnost, či pohyb. A ta rozmanitost nás hrozně bavila. Hezky jsme si popovídali, také jsme se ale činili v přírodě – například jsme téměř zhotovili ohýnek pro naše vyrobené čarodějnice – ježibabky, a to pěkně po indiánsku. :))  Také jsme si zacvičili jógu, zahráli mnoho nejen čarodějných her, zameditovali i kouzlili přímo v lese, až z toho bylo učarováno i samo lesní obyvatelstvo, jež se pro jistotu před naším kouzlením ukrývalo v jeho hlubinách. 😀 V závěru týdne jsme si v rolích a opravdu krásných převlecích čarodějů a čarodějnic připravili skutečné kouzelné nápoje a lektvary na všechno možné i nemožné, zkrátka, užili jsme si spoustu zábavy a měli radost z toho, jak se bezvadně doplňujeme, když nejsme každý ze stejného těsta. A dokonce žádná čarodějka ani čaroděj neskončili na hranici… :))

Poslední dubnový týden jsme u Motýlků završili uvědomováním si své jedinečnosti, jak je krásné být každý svá v

Sdílejte

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *