Nikdy se nevzdávám – Motýlci

Nikdy se nevzdávám – heslo, které se nás minulý týden u Motýlků drželo 🙂 Třetí týden se nám opravdu povedl. Děti se už více ztotožňují s naší první ctností PŘIJETÍ, která je provází celým měsícem září, ale také se v uběhlém týdnu dozvěděly mnoho nového. Přátelství jsou navázána, jména už celkem umíme a i na režim ve školce už jsme si všichni zvykli. Občas dá ale fušku ujít celou naší vycházku, a tak je třeba dát nožičkám pauzu a třeba mamince nebo babičce natrhat nějakou tu kytičku. Ještě chvilku potrvá, než zvládneme ujít celou vycházku, ale my se určitě nevzdáme. Také bylo třeba překonat strach ze stále neznámého, a tak jsme se vydali na průzkum naší školky i tam, kam dětské oko nedohlédne. Podívali jsme se, kde nám vaří paní kuchařka, kde paní ekonomka počítá penízky a kde řediteluje naše paní ředitelka. Hned následující den jsme vyhlíželi dlouho očekávané divadlo, na které se všichni moc těšili a připomněli si tak naše nově vzniklé „ouškové pravidlo“, které nám připomíná, že když jeden mluví, druhý trpělivě naslouchá. Následující dny nás čekalo focení, stříhání, lepení, no všelijaké tvoření, abychom si tu naší třídu pořádně označili a už si nepletli, do jaké že třídy to vlastně patříme. Tvoření jsme spojili rovnou s hádáním, aby to byla zábava jak pro nás, tak i pro ostatní a myslím, že se nám to nakonec podařilo. Naše dveře teď zdobí jedni úžasné oči za druhými, které pozorují všechno to nové, co se kolem nich objevilo. A nakonec jsme týden uzavřeli „Jablíčkovým dnem“, který jsme si náramně v kostýmech užili. Dozvěděli jsme se, že jablíčka rostou na stromech a ne na keřích, že jsou velmi zdravá a tělu prospěšná. Děti vyrobily krásné příšerky z jablek a také výzdobu na chodbu. Vyzkoušeli jsme si krájet, strouhat, loupat a poznali jsme, co jsou tzv.křížaly. Závěr týdne se nám vydařil a teď už se jen těšit na další 🙂