100 let republiky u Motýlků

  • 0 komentářů

V předposlední týdnu soudržnosti jsme zavzpomínali na naší republiku a společně jsme se vydali na cestu poznání naší země. Jak vůbec poznáme, že jsme Češi? Co je to, co nás spojuje? Nejprve jsme si tedy pustili státní hymnu a jakožto správní Češi se děti rovnou naučily píseň: Já jsem muzikant.. a to i s hereckým výkonem. Tato píseň se dětem zalíbila, což se ale bohužel moc nedá říci o naší hymně 🙂 Ještě že nás pak navštívil Praotec Čech a vše nám hezky vysvětlil. Přečetl nám svou pověst, kde nám vyprávěl svůj příběh, ale protože od těch časů už uplynula dlouhá doba, společně s dětmi se vydal na poznávací výpravu za Českem. Sám Praotec Čech byl mile překvapen, když viděl, kolik si toho někteří děti pamatují.  A tak jako si děti později vybíraly, co se jim na naší republice líbí nejvíce, zahrály si poté hru Na krále a královnu, kde na sebe pěly jen samou chválu, společně jsme si totiž povídali o tom, co se nám na tom druhém líbí nejvíce. V pozadí nám také běžel hrad Karlštejn, který se dětem moc líbil a chtěly by ho navštívit. V závěru týdne si tedy mladší děti postavily z dřevěných kostek Karlštejn a starší, na počest Praotce Čecha, vytvořily koláž hory Říp, kde si mimo jiné procvičily obtížné stříhání. A jaká byla odpověď na to, co nás Čechy teda spojuje a jak vlastně poznáme, že jsme Češi? – Rozumíme si, protože mluvíme stejným jazykem a máme vlajku, kterou už nikdo jiný na světě nemá, ale nejlepší je knedlo vepřo zelo a samozřejmě krteček 🙂 Nezapomeneme ani na divadlo, které nás ve čtvrtek navštívilo a je potřeba ho pochválit 🙂

Sdílejte

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *