Kdo všechno se o mě stará? – Motýlci

  • 0 komentářů

Minulý týden nám začal opravdu vesele, neboť nás hned v pondělí čekala loupežnická pohádka o Rumcajsovi a to v našem krásném Severočeském divadle opery a baletu. A protože je slušné se do takového krásného divadla slušně obléci, vyšňořený jsme se pak už nemohli dočkat, až se 3x zazvoní a herci vstoupí na jeviště. Když jsme pak přijeli do školky, museli jsme ty pocity z pohádky ze sebe dostat, a tak se před obědem konala veliká debata, o čem že ta pohádka vlastně byla. Druhý den už začal jako každý jiný a my se tak mohli vrhnout do pokračování o naší únorové ctnosti, kterou je Starostlivost. S tématem kdo všechno se o mě stará, přišly děti s pomocí obrázků na to, že kromě naší rodiny to může být například i pan policajt, hasič nebo doktor. Jak si ale o takovou pomoc zavolat, když si to situace žádá? Děti se učily vzít mobil do ruky a vytočit takové číslo, které se do zahrané scénky hodilo. Pomáhal jim k tomu skákací panák darovaný od Policie, který je učil, jaké číslo komu patří. Zde jsme si uvědomili, že máme veliké mezery, a tak to musíme víc trénovat. Děti nebyly vůbec proti, scénky je totiž bavily a každý chtěl hlavně telefonovat. Od záchranných složek jsme se dostali ještě dál. Obrázky nám ukrývaly ještě jednu skupinku, která se o nás stará a tím byli kamarádi. O přátelství jsme si zpívali v písničce Vadí, nevadí od pana Svěráka, kde nemít žádné kamarády, tomu říkáme neštěstí. Děti ve dvou skupinkách vytvořily dva veliké uzle přátelství a zkoušely, jak těžké je ho někdy udržet pohromadě a jak smutné je, když zůstaneme pak každý sám. A do tohohle krásného tématu nás čekal Valentýn. Svátek všech zamilovaných, ale protože láska má mnoho podob, my si vybrali právě tu rodičovskou. Děti tak vytvářely pro maminku i tatínka srdce plné starostlivosti a lásky. A pak na děti čekal chyták. V obrázcích byly také zvířátka, ale zvířátka se nestarají o nás, ale my o ně. Napovídal nám k tomu i obrázek starostlivosti, kde chlapeček dává zrní do ptačí budky. My jsme sice zrní neměli, ale poté jsme na naší zahradě pomáhali třídě Ptáčků věšet vyrobená krmítka ze šišek. A nakonec jsme si četli knížku o tom, jak chlapeček jménem Petr našel osamělé štěňátko u popelnic a jak se pak o něj hezky staral. To nám navázalo na naší sbírku pro psí útulek, který 27.února půjdeme navštívit, a tak pomůžeme opuštěným pejskům a kočičkám, aby se měli alespoň o něco lépe a my tak udělali dobrý skutek. Přijímáme všechny pamlsky pro kočičky i pejsky, staré deky, hračky, granule i misky. Věci můžete předat paní učitelkám na třídách nebo na skříň na chodbě, kde jsme tomu vyhradily místo. Předem všem moc děkujeme 🙂

Sdílejte

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *